Přemýšlím, které
smyšlené postavy představují charakteristiky narcisů:
Dr. Jekyll a Mr.
Hyde - to jsou dvě naprosto odlišné tváře narcise a výměna
mezi nimi nastává někdy i několikrát za hodinu a jindy s vámi
pan Hyde třeba několik dní nemluví. Ale neklesejte na mysli. Máte
doma dva v jednom. Takže jeden byl vlastně zdarma. A to za tu
trošku šikany a utrpění přeci stojí. To se dneska nosí. No ne?
Baron Prášil - ten
podle mě nikdy nepocítí vinu, vše se jakoby odehrává neustále
pod jeho kontrolou a on si tak pluje oblouhou na dělové kouli. Sic
je to ohromně vzrušující život a lákavé dobrodružství, je to
ve skutečnosti prázdná skořápka nic neprodukující. Ale za to
plány má velkolepé a až se mu to všechno podaří, tak to budou
všichni koukat, že měl od začátku pravdu. Však on to všem
nakonec nandá. Nandá, leda tak papírové botičky sám sobě a při
tom stáhne sebou všechny, kdo nestihnou včas utéct.
Upír - když vás
láká a snaží se získat, tak je to úplný ptáček zpěváček,
jenomže když nastavíte krček, tak se zakousne a začne vysávat. Nepřestane, dokud vám zbyde kapička krve. Upír je to
také proto, že každý, koho upír saje, se stává sám upírem.
Upír se bojí světla, jako se narcis děsí pocitu viny, který by
ale vrhl světlo do jeho života, protože by konečně viděl
ostatní kolem sebe. Upíra se taky zbavíte jenom stříbrnou
kulkou, nebo dřevěným klínem do srdce. A jako netopejr opouští
v noci vaše hnízdo a zaletuje si připravovat další krčky, aby
měl do čeho kousnout, až se i z vás stane nemrtvý. Pokud zrovna
nedisponujete ani jednou z uvedených zbraní, tak zkuste dnes v noci
rozsypat kolem dokola česnek a pomazat se jím. Uvidíte, co jste
ještě neviděli! Muhehehehe
Hvězdné války -
to není sice postavička, ale ten název je výstižný. Narcis je
prostě hvězda. A všichni kolem (kdo pro něj nic neznamenají) si
to myslí. S vlastními, které by tak chtěl mít rád, jenže neví
jak, jenom válčí. Nejradši, samozřejmě, hned po partnerce(-ovi)
si jako oběť agrese vybírá nejstaršího syna (i ženy, ale tam
narcistické zneužívání není krz přímou agresi). Za každou
cenu musí vyhrát a proto staví ten nejsofistikovanější vynález
zkázy v celém vesmíru - hvězdu smrti neboli výhružky,
zastrašování a ponižování. Teda pokud na to má intelekt, jinak
prostě brute force. Po vší té hrdinské námaze si nejraději hraje se svým zasouvacím světelným mečem. Sám.
A co Vy? Snili jste
dlouho o tom, jak Vás vysvobodí zázračná postava? Ano, nakonec
přijela ztělesněná dokonalost. Prase na bílém, houpacím koni, které si jako věno přineslo
půl vzdušného království k tomu a vám darovalo císařovy nové šaty. Byla to čistá láska nebo
sňatek z rozumu?
P.S. Ještě na
jednu postavičku jsem zapomněl: Praesident – NO COMMENT
Zajímavé a vtipné přirovnání :-)
OdpovědětVymazatTřeba také Frank Burns ze seriálu MASH byl možná myšlený jako narcista. Rozhodně odpovídá většině rysů popsaných tady http://www.halcyon.com/jmashmun/npd/traits.html
Také, když to trochu přeženu, Zkušený ďábel z knihy Rady zkušeného ďábla od C.S.Lewise. Měla jsem obrovské štěstí, že jsem je četla pár týdnů před tím, než jsem začala s jedním narcistou chodit, a brzo mě začalo děsit, jak mně pořád kdovíproč toho Zkušeného ďábla připomíná, ačkoliv je na mě hodný a chodíme na romantické procházky. Myslela jsem si, že jsem se zbláznila, ale pak se začala v náznacích objevovat jeho nebezpečnost. Tak jsem se s ním včas rozešla.
Z křesťanského pohledu je narcista člověk, kterému byly upřeny všechny Boží dary: láska, naděje, upřímná radost a schopnost si něco užít, vědomí vlastní nedokonalosti a tím pádem obrovská radost, když se v něčem zdokonalíme.
Setkání s narcistou pro mě bylo vlastně úžasné, protože jsem si uvědomila, že já i skoro všichni ostatní lidé si tak nějak pořád stěžujeme, že nejsme andělé, ale přitom i být obyčejným člověkem je nádhera.
Teď jsem si s hrůzou uvědomila, že tajně doufám, že mě někdo pochválí za to, co jsem tu napsala moudrého... narcismus je nakažlivý. Inu, člověk se pořád učí :-)
Hvězdné války - to sedí :-(
OdpovědětVymazatPrvní, kdo se mi pa našem exprezidentovi vybaví jako narcis je princ z pohádky Jak se budí princezny. Hrál ho Jan Kraus a byl naprosto přesný. Ve všem byl nejlepší a nikdo nu nesměl odporovat, konkurovat ani se o to pokusit.
OdpovědětVymazatMám ho taky doma, ale nepoznala jsem ho dříve, než mě měl tam, kde chtěl. Svou úžasnost vydržel předstírat hodně dlouho. Vše sedí, až na ten světelný meč. Občas si hraje s mečem i se mnou, ale není to často, každopádně je v tom stejně jako ve všem dokonalý.